Školní řád a pravidla pro hodnocení výsledků žáků

Icon

Školní řád 2022/23
Stáhnout

 

Č.j.: ZSF 1035/2018

Tento školní řád ruší předchozí školní řády a doplňky a nabývá účinnosti po schválení školskou radou.

Přílohy:
č. 1 Postup při infekčních onemocněních žáka                

PaedDr. Václava Mašková
ředitelka školy

Školní řád je platný od 31. 8. 2022


Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy.

Obecná ustanovení

  1. Školní řád respektuje školské zákony a předpisy, Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy o lidských právech a právech dítěte.
  2. Základní škola poskytuje základní vzdělání. Zabezpečuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání, v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie, poskytuje mravní, estetickou, pracovní, zdravotní a ekologickou výchovu.
  3. Ve škole se vyučuje podle školního vzdělávacího programu „Jazyky sbližují“.
  4. Vyučování nepovinných předmětů a účast v zájmových kroužcích je pro žáky dobrovolná. Po zápisu má žák povinnost docházky po dobu vždy celého pololetí. Po absenci žák svou nepřítomnost doloží omluvenkou. Žáci jsou vyzvedáváni z družiny nebo ze šatny vedoucím kroužku.
  5. Podstatné údaje pro zákonné zástupce jsou uváděny v žákovských knížkách. V žákovské knížce zák. zástupce uvede aktuální telefonní spojení na matku, otce, popř. osobu blízkou, údaj o zdravotní pojišťovně, aktuální zdravotní stav, který by mohl ovlivnit výkon ve škole.
  1. Školní řád je schválen školskou radou, projednán pedagogickou radou a na začátku školního roku žákovským parlamentem. Jsou s ním prokazatelným způsobem seznámeni žáci i zákonní zástupci.
  2. Škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem, pokud je v důsledku krizových nebo >mimořádných opatření (například mimořádným opatřením krajské hygienické stanice nebo plošným opatřením ministerstva zdravotnictví) nebo z důvodu nařízení karantény znemožněna osobní přítomnost ve škole více než poloviny žáků jedné třídy.
  3. Jednotným komunikačním kanálem pro žáky naší školy je aplikace Microsoft Teams. Pro klasifikaci a komunikaci se zákonnými zástupci využíváme systém Bakaláři.

 

 

Školní řád

1. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole, pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky školy

1.1. Práva žáků

Žák má právo:

  • na základní vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, služby školní družiny (1. – 3. ročník) a školní jídelny
  • na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností
  • na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané
  • na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání prostřednictvím žákovské knížky (elektronická i tištěná podoba)
  • znát kritéria hodnocení výsledků vzdělávání, být dostatečně a včasně informován o svém pokroku, o případných problémech, vyjádřit se ke svému hodnocení
  • na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu
  • na ochranu před vlivy a informacemi, které ohrožují jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňují jeho morálku
  • na ochranu před všemi formami diskriminace, násilí a zneužívání
  • na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj
  • být volen a volit do samosprávného orgánu žáků a jeho prostřednictvím se obracet na zástupce ředitele školy, popř. na ředitele školy
  • vhodnou formou se sám nebo prostřednictvím svého zástupce vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí svého vzdělávání, odvolat se ke svému třídnímu učiteli, zástupci ředitele, případně řediteli školy, pokud je přesvědčen o nespravedlivém hodnocení své činnosti nebo chování, i v případě osobního sporu s vyučujícím
  • požádat o pomoc učitele, pokud nerozumí učivu (ne z důvodu nepozornosti nebo nekázně)
  • na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny
  • na pomoc či radu, jestliže se cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni
  • využít služeb školní psycholožky. Při individuální, dlouhodobé práci školní psycholožky s žákem, je nutný písemný souhlas zákonného zástupce, s výjimkou krizové intervence. S činností psychologa jsou zák. zástupci seznámeni na třídních schůzkách na začátku školního roku.

Svá práva žák uplatňuje prostřednictvím učitelů, zást. ředitele školy, ředitele školy.

1.2. Povinnosti žáků

Žák má povinnost:

  • docházet včas a řádně se vzdělávat, účastnit se výuky podle rozvrhu hodin
  • účastnit se třídnických hodin
  • respektovat práva druhého, nedopustit se násilí, ponižování a zesměšňovaní vůči druhému
  • neopouštět bez vědomí vyučujícího třídu, školu ani školní akci
  • dodržovat školní řád, další nařízení a bezpečnostní předpisy, se kterými byl seznámen
  • účastnit se výuky nepovinných předmětů a mimoškolních aktivit, na které se přihlásil
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem
  • doplnit si učivo a informovat se na průběh vzdělávání za období své neplánované nepřítomnosti, doba na doplnění učiva je shodná s dobou nepřítomnosti žáka, maximálně však 7 kalendářních dní, při dlouhodobé absenci se postupuje individuálně.
  • dodržovat základní normy společenského chování a dohodnutá pravidla (např.: dbát na pořádek a čistotu ve škole i v areálu školy, ve škole se přezouvat, dodržovat základní hygienicko-bezpečnostní pravidla, zdravit všechny zaměstnance školy včetně hostů, své názory vyjadřovat vhodným způsobem…)
  • předcházet vzniku konfliktních situací a usilovat o jejich vhodné a konstruktivní řešení podle svých schopností a možností
  • ohlašovat pedagogickému pracovníkovi veškeré projevy hrubosti, šikanování a rizikových jevů ve škole i mimo ni
  • náležitě se starat o své věci a nenechávat je bez dozoru, ihned informovat vyučujícího v případě ztráty osobní věci, nalezené věci odevzdat do kanceláře školy
  • ohlásit ihned úraz svůj či jiné osoby zaměstnanci školy
  • distančně se vzdělávat (je-li vyhlášena distanční výuka).

1.3. Práva zákonných zástupců

Zákonní zástupci žáků mají právo:

  • na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte od vyučujícího a třídních učitelů prostřednictvím elektronické žákovské knížky, telefonicky, e-mailem, osobně po předchozí telefonické či písemné domluvě s učitelem, během konzultačních dnů, není dovoleno narušovat v této souvislosti vyučování
  • znát kritéria hodnocení
  • na poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, které se týkají podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí ve škole, vznášet podněty a připomínky k práci školy, pedagogickým pracovníkům, vedení školy, školské radě, odvolat se k třídnímu učiteli svého dítěte, případně řediteli školy, pokud jsou přesvědčeni o nespravedlivém hodnocení
  • seznámit se se školním vzdělávacím programem uloženým v ředitelně školy
  • na přítomnost ve vyučování v době dnů otevřených dveří
  • volit a být volen do školské rady
  • písemně požádat o zdůvodněné uvolnění žáka z výuky
  • písemně požádat ředitele školy o uvolnění žáka ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu
  • písemně požádat ředitele školy o povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu; zákonný zástupce je povinen vytvořit pro vzdělávání odpovídající podmínky
  • písemně požádat ředitele školy o slovní hodnocení svého dítěte na vysvědčení
  • hájit přiměřeným způsobem oprávněné zájmy svého dítěte
  • na ochranu osobních údajů o žáku a rodině
  • v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka (nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení); komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka
  • v případě splnění povinné školní docházky u žáka, který nezískal základní vzdělání, požádat o pokračování v základním vzdělávání.

1.4. Povinnosti zákonných zástupců

Zákonní zástupci jsou povinni:

  • zajistit pravidelnou docházku svého dítěte ve výuce dle rozvrhu hodin včetně školních akcí
  • dbát na přípravu svého dítěte do školy, pravidelně kontrolovat jeho školní práci (oceňovat úspěchy a podpořit při neúspěchu), informovat se na hodnocení a chování dítěte dle možností informačního systému školy
  • pravidelně kontrolovat žákovskou knížku (tištěná i elektronická podoba)
  • oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona – jméno, příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo narození, místo trvalého pobytu žáka; údaje o předchozím vzdělávání; údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; jméno a příjmení zákonného zástupce, místo jeho trvalého pobytu, adresa pro doručování písemností, telefonické spojení) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích
  • seznámit třídního učitele se zdravotním stavem svého dítěte, uvědomit ho o případných změnách nebo závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
  • na vyzvání pedagogických pracovníků se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování dítěte, § 22 odst. 3 pís. b) školského zákona
  • dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (včasné omlouvání viz bod 2.3.).

1.5. Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

  • Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisejí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
  • Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálního násilí a zneužívání; dbají, aby žáci nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými; nevměšují se do jejich soukromí; zjistí-li, že je žák týrán, nepřiměřeně trestán nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se s výchovnou poradkyní a orgány na pomoc dítěti; speciální pozornost věnují ochraně před návykovými látkami.
  • Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi, jsou důvěrné; všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
  • Vyzve-li pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
  • Všichni pedagogičtí pracovníci se zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání; v případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka dotyčný zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.
  • Pracovník školy má právo na slušné jednání ze strany žáků a zákonných zástupců.

1.6. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

(v souladu s novelizací školského zákona k 1.9.2017 (§22a, §22b ŠZ)

Práva pedagogických pracovníků:

pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo

  • zajištění podmínek potřebných při výkonu své pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilí nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole.
  • aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy.
  • na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.
  • volit a být voleni do školské rady.
  • na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

Povinnosti pedagogických pracovníků:

  • vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání
  • chránit a respektovat práva žáka
  • chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školních zařízení
  • svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj
  • zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku
  • poskytovat žáku nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

 

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1. Režim činnosti ve škole

  • Školní budova se pro žáky otevírá v 7.40 hodin. Žák vstupuje do školy nejpozději 10 minut před zahájením výuky prostorem šaten, kde si odloží svršky a přezuje se do hygienicky a bezpečnostně nezávadné obuvi (sportovní obuv je určena na sportovní činnosti). Nejpozději v 7.55 hodin opouštějí žáci šatny.
  • Po celou dobu školního vyučování nesmí žák bez souhlasu vyučujícího opustit budovu školy. Výjimku tvoří:
  • polední přestávka pro žáky stravující se doma
  • přestávka před nepovinnými předměty a kroužky v odpoledních hodinách. V době od ukončení vyučování do zahájení nepovinných předmětů nebo kroužků za žáky škola neodpovídá.
  • Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit, spojovat a organizovat jinou formou. Vyučování na celé škole může také probíhat v projektech, blocích a podobně. Odlišná doba ukončení vyučování je oznámena zákonným zástupcům (nejpozději den předem) prostřednictvím žákovské knížky.
  • Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové, velká přestávka trvá od 9.40 do 10.00 hodin. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá minimálně 30 minut. V šatnách se žáci zdržují jen po nezbytně nutnou dobu.
    Za žáky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nese odpovědnost škola.
    Tito žáci se po obědě shromažďují ve vymezených prostorách školy, kde je zajištěn dohled nad žáky. Po dohodě se zákonnými zástupci může žák trávit polední přestávku také mimo budovu školy. V tomto případě škola nenese odpovědnost za jeho zdraví a bezpečnost v dané době. K tomuto uvolnění je nutný písemný souhlas zákonného zástupce. Vstup do budovy školy je 10 minut před zahájením odpolední výuky.
  • Po zazvonění při začátku vyuč. hodiny čekají žáci na svých místech na příchod vyučujícího a mají připraveny všechny potřeby pro nastávající hodinu (zejména žákovskou knížku, psací potřeby, sešit, učebnici apod.). Přicházejícího vyučujícího zdraví žáci mlčky povstáním. Nedostaví-li se vyučující 5 minut po zahájení hodiny do třídy, oznámí toto žákovská služba vedení školy a v jejich nepřítomnosti v kanceláři školy.
  • Jestliže se žák nemohl z vážných důvodů připravit na vyučování nebo nemá v pořádku pomůcky, omluví se na začátku vyučovací hodiny.
  • Žák při vyučování nevyrušuje, aktivně se účastní práce v hodině a udržuje své pracovní místo v pořádku a čistotě. Zadané úkoly si zapisuje.
  • Po skončení vyučování žáci uklidí místnost, ve které se učili.
  • Do odborných učeben, které nejsou kmenovými učebnami tříd, vstupují žáci jen s vyučujícím a na jeho přímý pokyn. Žáci jsou na začátku roku poučeni o bezpečném chování v odborných pracovnách, jsou seznámeni s řády odborných učeben a jsou povinni pravidla bezpečnosti dodržovat. O poučení provede učitel záznam do třídní knihy.
  • Úřední záležitosti si žáci vyřizují v kanceláři hospodářky školy o přestávce v době od 9.40 – 9.55 hodin.
  • Po skončení vyučování (dopoledního i odpoledního) odcházejí žáci z uklizené třídy za dohledu učitele vyučujícího poslední vyučovací hodinu do šaten, školní jídelny nebo jsou předávány vychovatelce školní družiny.
  • Třídy jsou uzamčeny po skončení výuky a o volných hodinách.
  • Školní družina je v provozu pro přihlášené žáky v pracovních dnech ráno od 7.00 do 7.40 hodin. Po skončení vyučování od 11.40 do 17.00 hodin.
  • Obědy ve školní jídelně jsou vydávány přihlášeným žákům od 11.40 do 14.00 hodin. Žáci nesmí chodit na oběd v době desetiminutové přestávky. Ve školní jídelně se řídí pokyny učitelů vykonávajících dohled. V jídelně dodržují pravidla slušného stolování, dodržují provozní řád školní jídelny. Žáci jsou řádně přezuti.
  • Ze společenských, estetických a hygienických důvodů není žákům dovoleno ve školní budově žvýkat žvýkačky.
  • Ve školní jídelně žák nepoužívá mobilní telefon a podobná zařízení.
  • Žák pravidelně nosí do školy žákovskou knížku, kterou předkládá na vyzvání vyučujícímu. Zapomenutí žákovské knížky nahlásí vyučujícímu příslušného předmětu. Žákovskou knížku udržuje v čistotě a pořádku. Při opakované ztrátě nebo poškození žákovské knížky bude žákovi uděleno napomenutí třídního učitele. O ztrátě žákovské knížky žák neprodleně informuje třídního učitele.
  • V každé třídě jsou třídním učitelem vždy týden dopředu a zpravidla na dobu jednoho týdne stanoveny žákovské služby, které plní tyto povinnosti:
  • dbají na pořádek v učebně,
  • dbají na čistotu tabule před zahájením vyučovací hodiny a na dostatek kříd,
  • hlásí v kanceláři hospodářky školy případnou nepřítomnost vyučujícího v hodině,
  • na začátku každé hodiny hlásí vyučujícímu nepřítomné žáky.
  • Žáci neprodleně ohlašují vyučujícímu zjištěné závady na zařízení v učebně.
  • Do školy žáci nenosí věci, které nesouvisí s výukou (např. cennosti, vyšší obnos peněz, nevhodné šperky), dále věci, které mohou ohrozit zdraví, způsobit úraz, předměty nebezpečné (zbraně, výbušniny apod.). V případě, že žák hradí školní akci v hotovosti, je povinen tak učinit ihned po příchodu do školy.
  • Ve škole, v areálu školy a na akcích organizovaných školou je zakázáno distribuovat a zneužívat návykové látky (v případě podezření z požití a manipulace s návykovou látkou škola učiní oznámení policejním orgánům), kouřit (zákaz se týká i elektronických cigaret).
  • Při výuce a školní družině není možné bez souhlasu vyučujícího používat elektronická zařízení (mobilní telefony, přehrávače, záznamová zařízení, fotoaparáty apod.), včetně pořizování obrazových a zvukových záznamů a jejich následného šíření včetně distanční výuky (kyberšikana).
  • Při vyučovací hodině musí být telefon vypnutý, používání mobilních telefonů (týká se veškeré elektroniky) bude kázeňsky potrestáno podle školního řádu.
  • Za škodu způsobenou krádeží mobilního telefonu a další elektroniky škola neodpovídá.
  • Žák, který se účastní distanční výuky, se řídí stanovenými pravidly.

 

2.2. Režim při akcích mimo školu

  • Při akcích mimo školu zajišťují učitelé nebo zaměstnanci školy dohled 15 minut před stanovenou dobou shromáždění. Místo, čas shromáždění žáků a skončení akce prokazatelně oznámí pedagogičtí pracovníci zajišťující dohled nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům prostřednictvím žákovské knížky nebo informačního lístku s návratkou.
  • Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
  • Při přecházení žáků na místa vyučování či jiné akce mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, ozdravné pobyty platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu těchto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků těchto zařízení.
  • Za dodržování předpisů o BOZ odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.
  • Součástí výuky je plavecký kurz (3.- 4.ročník), může být zařazen i lyžařský kurz.
  • Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, cyklistika, pobyt v přírodě, zahraniční zájezdy atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž zákonní zástupci o tom dodají škole písemné potvrzení.
  • Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení. Pro závažnou nekázeň na těchto akcích může být žák při pořádání dalších akcí vyřazen a bude mu ve škole určen náhradní program.

2.3. Podmínky pro uvolňování a omlouvání neúčasti žáků z vyučování

  • Zákonný zástupce nebo jiná osoba odpovědná za výchovu oznámí (osobně, telefonicky, e-mailem nebo dopisem) důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů (§ 50 Školského zákona) od počátku nepřítomnosti, po ukončení nepřítomnosti písemně žáka omluví prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce (notýsku) třídnímu učiteli nejpozději do 3 pracovních dnů. Zpětné omlouvání hodin nebude školou akceptováno, a to ani na základě lékařského potvrzení. V případě nesplnění této povinnosti bude nepřítomnost považována za neomluvenou a mohou z ní vyplývat výchovná opatření. Neomluvená absence je závažným porušením školního řádu a zákona o rodině.
  • Nepřítomnost žáka může být omluvena zdravotními či závažnými rodinnými důvody. Škola, pokud to považuje za nezbytné, může požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem, a to jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem.
  • Předem známou nepřítomnost dítěte ve škole omluví zákonný zástupce s dostatečným předstihem a požádá o uvolnění před jejím započetím:
  • třídního učitele z jedné vyučovací hodiny a více hodin daného dne, z jednoho až dvou dnů
  • ze tří a více dnů ředitele školy, který může určit náhradní způsob vzdělávání žáka
  • V době vyučování je žák 1. stupně uvolněn pouze při osobním vyzvednutí zákonným zástupcem. Žáci 2. stupně jsou uvolněni i na základě písemné žádosti zákonného zástupce. Žádosti o uvolnění telefonem, SMS nebo e- mailem nebudou akceptovány. Po uvolnění žáka zák. zástupce přebírá za něj odpovědnost.
  • Při souvislé neplánované nepřítomnosti přesahující dva týdny konzultuje zákonný zástupce s třídním učitelem zajištění optimálního průběhu vzdělávání plnění povinné školní docházky.
  • Neomluvenou nepřítomnost projedná třídní učitel se zákonným zástupcem žáka. Při nárůstu počtu neomluvených hodin může svolat ředitel školy nebo jím pověřená osoba výchovnou komisi. Při podezření na zanedbávání školní docházky je škola povinna informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště dítěte.
  • Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 ŠZ. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
  • Při ztrátě zájmu o nabízené služby – kroužky v rámci centra volného času – je možné odhlášení jen ke konci pololetí.

 

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  • Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili život, zdraví ani majetek svůj či jiných osob.
  • Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehledy pověřených osob jsou vyvěšeny na všech úsecích, kde dohledy probíhají.
  • Žáci se mimo vyučování nezdržují v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.
  • Žáci nemají dovoleno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým zařízením.
  • Větrání tříd velkými okny se provádí jen v průběhu vyučovací hodiny a pod dohledem vyučujícího. O přestávkách se může větrat pomocí ventilace, kterou žák nesmí zcela vyklopit. Žáci nic nevyhazují z oken.
  • Při výuce ve všech odborných učebnách, v tělocvičnách, hale, na pozemcích, hřišti apod. zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto prostory dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam. Poučení o bezpečnosti se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami a ředitelským volnem.
  • Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  • Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy. Pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob nebo jiné závady technického rázu nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody.
  • Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned jakémukoli zaměstnanci školy.
  • Při úrazu zaměstnanci školy poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam v knize úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Bez zbytečného odkladu informují zákonné zástupce. Je-li vyplněn Záznam o úraze jako podklad pro odškodnění, předá třídní učitel kopii zák. zástupci.
  • Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dohledu dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu. Škola odpovídá za žáky v době dané jejich rozvrhem výuky včetně přestávek a stravování.
  • Všichni zaměstnanci školy se řídí Minimálním preventivním programem školy a pokyny koordinátora primární prevence. Průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu rizikového chování, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
  • Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu.
  • Žákům a studentům je zakázáno do školy vnášet a ve škole užívat návykové látky a jedy a takové látky, které je svým vzhledem, chutí a konzistencí napodobují.
  • Projevy šikanování, rasismu, násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy.
  • Výchovná opatření při zjištění šikany a kyberšikany:
  • Škola využije běžných výchovných opatření dle závažnosti (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy) a zohlední při hodnocení chování na vysvědčení.
  • V mimořádných případech doporučí zákonným zástupcům agresora žáka jeho vyšetření, popř. diagnostický pobyt a celý případ předá orgánům sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou.
  • Dojde-li k podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, bude skutečnost oznámena Policii ČR.

 

4. Podmínky zacházení s majetkem školy

4.1. Zacházení se školním majetkem, učebnicemi a školními potřebami

  • Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou a je povinen udržovat v pořádku všechny věci, které tvoří zařízení školy a třídy.
  • Žák šetrně zachází s učebnicemi a se všemi věcmi, které mu byly svěřeny do osobního užívání.
  • Žák udržuje své pracovní místo v pořádku. Před odchodem ze třídy si uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Po skončení poslední vyučovací hodiny zvedne židli na lavici.
  • Žáci nemanipulují s vybavením odborných učeben, s exponáty, modely, elektrickými spotřebiči, ventilacemi, žaluziemi bez přítomnosti vyučujících.
  • Dojde-li ke škodě na majetku školy, městské části Prahy 4, žáků, učitelů či jiných osob způsobené žákem, prošetří třídní učitel žáka okolnosti, za kterých došlo ke vzniku škody. Následně zváží výchovná opatření a dle situace se podílí na realizaci technických opatření a vymáhání škody.
  • Při svévolném poškození majetku školy bude škola požadovat úhradu vzniklé škody (např. úhradu nákladů na opravu) nebo opravení majetku (dle situace žákem, zákonným zástupcem žáka nebo kvalifikovaným pracovníkem).
  • Při úmyslném zničení majetku školy nebo při jeho ztrátě bude škola požadovat úhradu vzniklé škody nebo věcnou náhradu. Při ztrátě učebnice zakoupí žák učebnici novou.
  • Úhradu škody způsobenou na majetku školy žákem bude škola vymáhat u zákonného zástupce žáka.
  • Projevy vandalismu jsou posuzovány jako hrubé porušování školního řádu.

 

4.2. Pravidla pro používání šatních skříněk

Škola zapůjčí žákům šatní skříňku.

  • Šatní skříňky jsou určené k odkládání svrchního oblečení a obuvi. Nejsou určené k odkládání peněz, cenných věcí.
  • Žák si uzamyká skříňku vlastním klíčem před vyučováním do 7.55 hod. a před odchodem ze školy. V případě neuzamčení skříňky škola neodpovídá za ztrátu věcí.
  • Žák se skříňkou zachází šetrně a udržuje v ní a kolem ní čistotu. Vylepování samolepek, popisování skříňky, vyrývání nápisů nebo obrázků bude považováno za závažný přestupek proti školnímu řádu.
  • Žák umožní v odůvodněných případech prohlídku skříňky zaměstnanci školy (např. při kontrole její čistoty, provozuschopného stavu apod.).
  • Před prázdninami žáci vyklidí skříňky a nechají je otevřené pro provedení úklidu.
  • Zákonní zástupci mohou provádět kontrolu obsahu šatní skříňky při konzultačních hodinách pro zákonném zástupce, při třídních schůzkách nebo podle domluvy s třídním učitelem.

 

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám tuto směrnici.

Úvod

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem platná kritéria pro hodnocení.

Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Hodnocení poskytuje žákovi objektivní zpětnou vazbu o tom, co už umí, co ví a zná, čeho dosáhl, ale také o tom, co mu nejde, v čem má nedostatky a rezervy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

  • průběžně prostřednictvím žákovské knížky
  • před koncem každého čtvrtletí
  • v době konzultačních hodin určených ředitelem školy, případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka
  • v případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující ve spolupráci s třídním učitelem zákonného zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem

Vzdělávací výsledky žáků jsou průběžně projednávány se zákonnými zástupci žáků v rámci třídních schůzek, které se konají v 1. a 3. čtvrtletí.

 

Hodnocení žáků

  1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
    1. jednoznačné,
    2. srozumitelné,
    3. srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
    4. věcné,
    5. všestranné.
  1. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
  2. Vedle hodnocení žáka učitelem je v procesu hodnocení důležité i vlastní hodnocení žáka a hodnocení žáků navzájem. Žáci se učí kriticky posuzovat výsledky vlastní práce i práce spolužáků na základě předem vytvořených kritérií.

 

Zásady hodnocení a způsob získávání podkladů pro klasifikaci

  1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Hodnocení nevychází z porovnávání výsledků žáků mezi sebou, ale z posuzování vlastního pokroku každého žáka.
  2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  3. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky.
  4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, dovednosti, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na  základě aritmetického průměru z klasifikace za příslušné období.
  5. Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dohled). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.
  6. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogické radě.
  7. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, v odůvodněných případech na klasifikaci v náhradním termínu.
  8. Zjišťování žákových dovedností a vědomostí probíhá prostřednictvím různých forem s využitím různých nástrojů (vlastní prezentace, testy, písemné práce, řízené diskuse, práce ve skupině).
  9. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř. jiné  metody a formy hodnocení).
  10. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.
  11. Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut).
  12. Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni  mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru.  Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým  obsahem a přibližným termínem zkoušky.
  13. Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka.

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

  1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.
  2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO, KALIBRO, CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí a dovedností.
  3. Žák je veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních):
    • schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,
    • schopnost orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,
    • schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,
    • schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,…
    • schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
    • schopnost využívání mezipředmětových vazeb,
    • schopnost aplikovat etické principy v praxi,
    • schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,
    • pochopení své role v kolektivu.
  1. Žák se snaží vyjádřit, co se mu daří, kde má rezervy, jak bude pokračovat dál apod.

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Ve výuce je kladen důraz na činnostní pojetí vzdělávacího procesu podporovaného různými formami práce (skupinová práce, práce ve dvojicích, individuální práce). V takovémto pojetí výuky jsou přítomny obě složky vzdělávání – složka vědomostní i dovednostní.

  1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí škola vydává žákovi výpis z vysvědčení.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“).
  3. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade učitel důraz na ten druh projevu žáka, ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Časový limit přizpůsobuje potřebám žáka. U integrovaných žáků postupuje podle vypracovaného individuálního vzdělávacího plánu konkrétního žáka. Žáci jsou hodnoceni dle doporučení odborných pracovišť a pedagogové respektují jejich individuální možnosti a potřeby. Při klasifikaci vychází učitel z počtu jevů, které žák zvládl. Zákonní zástupci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami diagnostikovanými odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení. Žák přicházející z jiného kulturního a jazykového prostředí může být tři pololetí za sebou na základě žádosti zákonných zástupců hodnocen z českého jazyka slovně (viz Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců). Další podrobnosti o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných řeší Vyhláška č.73/2005 Sb.
  4. Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se využívají speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a didaktické materiály. Zohledňujeme vzdělávací potřeby těchto žáků na základě pokynů pedagogicko-psychologické poradny. Žáci mohou mít i jinou úpravu organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby žáka. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva  nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví  na základě ŠVP ředitel školy. Hodnocení nadaných žáků vychází z individuálních předpokladů žáka. Pro nadané žáky může být vypracován individuální výukový plán pro kterýkoli předmět.

Stupně hodnocení a klasifikace v souladu s ustanovením §15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

  1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
    • 1 – velmi dobré,
    • 2 – uspokojivé,
    • 3 – neuspokojivé.
  1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
    • 1 – výborný,
    • 2 – chvalitebný,
    • 3 – dobrý,
    • 4 – dostatečný,
    • 5 – nedostatečný.
  1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
  2. Při hodnocení podle 3.odstavce jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  3. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2.
  4. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.
    • Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, pokud hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
    • Při použití slovního hodnocení nejsou při průběžném hodnocení stanovena společná pravidla a každý vyučující může mít individuální způsob hodnocení. Společnou podmínkou je pouze to, aby každé jednotlivé hodnocení dostatečně zřetelně popsalo úspěšnost žáka a poskytlo žákovi zpětnou vazbu o tom, jak si dané učivo osvojil.
    • Výsledné hodnocení při použití slovního hodnocení musí mít dvě části. Formulace první části je pevně stanovena a představuje ekvivalent k hodnocení známkou, což umožňuje interní převedení slovního hodnocení na známku. Formulace druhé části není stanovena a vyučující v ní popíše výsledky vzdělávání žáka. Z této části hodnocení musí jednoznačně být jasné, jaká je úroveň dosažených kompetencí, které části probraného učiva za dané klasifikační období žák ovládá nebo neovládá, a v jakém rozsahu, v čem se zlepšil a v čem přetrvávají nedostatky.
    • V první části výsledného hodnocení slovním hodnocením musí vyučující vybírat z těchto formulací:
      • ekvivalent stupně prospěchu 1 – výborný: žák ovládá učivo v celém rozsahu
      • ekvivalent stupně prospěchu 2 – chvalitebný: žák učivo v podstatě ovládá
      • ekvivalent stupně prospěchu 3 – dobrý: žák ovládá učivo pouze částečně, s mezerami
      • ekvivalent stupně prospěchu 4 – dostatečný: žák učivo ovládá s výraznými mezerami
      • ekvivalent stupně prospěchu 5 – nedostatečný: žák učivo neovládá

 

Hodnocení/výsledný stupeň prospěchu výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný
Ovládnutí učiva Ovládá bezpečně v celém rozsahu V podstatě ovládá Ovládá částečně, s mezerami Ovládá s výraznými mezerami Neovládá
Úroveň myšlení Pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti Uvažuje celkem samostatně Menší samostatnost

v myšlení

Nesamostatné myšlení Odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování Výstižné a poměrně přesné Celkem výstižně Myšlenky vyjadřuje ne dost přesně Myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi I na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, četnost chyb Pracuje samostatně, uvědoměle, spolehlivě, přesně, s jistotou Dovede používat vědomosti a dovednosti k řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb Řeší úkoly s pomocí učitele, snadno překonává potíže a s pomocí odstraňuje chyby Dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává Praktické úkoly nedokáže splnit

 

  1. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
    • Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalostí příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
    • Při hodnocení se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování. Vyučující volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro hodnocení.
    • Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. V případě nutnosti nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
    • Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení. Jednostranně nezdůrazňujeme chyby žáka.
    • U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci, názor zákonných zástupců je respektován.

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

  • 1               prospěl(a) s vyznamenáním
  • 2               prospěl(a)
  • 3               neprospěl(a)
  • 4               nehodnocen(a)

 

  1. Žák je hodnocen stupněm
    • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 ‑ chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),
    • prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
    • neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
    • nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí.
  1. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se řídí Směrnicí ředitele školy ke vzdělávání cizinců.

 

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

  1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  4. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
  5. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2 školského zákona. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.
  6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
  7. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

Hodnocení chování

  1. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Při hodnocení se přihlíží k věku a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
  2. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.
  3. Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující:
    • Stupeň 1 – velmi dobré
      • Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle.
    • Stupeň 2 – uspokojivé
      • Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.
    • Stupeň 3 – neuspokojivé
      • Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

 

Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

V souladu s ustanovením § 31 odst.1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Výchovná opatření jsou řazena a udělována podle závažnosti.

  1. Pochvalami a oceněními jsou:
    1. Pochvala a ocenění ředitele školy – ředitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev humánnosti, občanské a  školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
    2. Pamětní list absolventa školy – ředitel uděluje absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9. ročníku, pamětní list absolventa školy.

Ředitel školy neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

  1. Pochvaly a ocenění třídního učitele
    1. Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
    2. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy.
  2. Kázeňská opatření
    1. Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo(-a):
      1. Napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně zákonné zástupce.
      2. Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po projednání s ředitelem školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem  třídy.
      3. Důtka ředitele školy – ukládá ji ředitel školy po  projednání v pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště  za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech

Při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí v souladu s požadavky učebních osnov.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

  • předměty s převahou teoretického zaměření
  • předměty s převahou praktických činností
  • předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

  1. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
  2. kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
  3. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
  4. kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
  5. aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
  6. přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu  a osvojení účinných metod samostatného studia

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, informatika, laboratorní praktika, digitální technologie, digitální technika. Při klasifikaci se v těchto předmětech vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména:

  1.  vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
  2. osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  3. využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
  4. kvalitu výsledků činností
  5. organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
  6. dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
  7. hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
  8. obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví, výchova k občanství, atletická průprava, volba povolání, finanční gramotnost. Žák, který má  úlevy doporučené lékařem, se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného  zaměření se s požadavky učebních osnov  hodnotí:

  1. stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
  2. osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
  3. poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
  4. kvalita projevu
  5. vztah žáka k činnostem a zájem o ně
  6. estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
  7. v tělesné výchově, atletické průpravě s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

 

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku.

Komisionální zkoušky

  1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
  5. Komisi pro komisionální přezkoušení  (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
  6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
    1. předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
    2. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
    3. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  1. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
  2. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  3. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  4. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
  5. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Hodnocení žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole § 18 vyhl. 48/2005 Sb.

  1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:
    • ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
    • v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
    • na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  2. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
  3. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
  4. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
  5. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
  6. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
  7. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
  8. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
  9. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.
  10. Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
  11. Žáku, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
    • ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo
    • žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.
  12. Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.
  13. Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
  14. Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.
  15. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.
  16. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

Příloha č. 1
Postup při onemocnění pedikulózou (výskyt vší) zjištěném u žáka školy

 Pedikulóza (přítomnost živých vší) je považována za infekční onemocnění. K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního onemocnění.  Jde-li o osobu, která nedovršila 15. rok svého věku, odpovídá za plnění povinností její zákonný zástupce (§70, odst. 1 a 3, zákona č.471/2005 Sb. o ochraně veřejného zdraví …). Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění.(§ 64, písm. d), zákona 471/2005 Sb. o ochraně veřejného zdraví …) Při zjištění výskytu vší u žáka informuje neprodleně pracovník školy zákonného zástupce žáka a vyzve jej k vyzvednutí dítěte ze školy/družiny a k zajištění léčení. Souběžně informuje vedení školy. Při zařazení žáka zpět do činnosti školy potvrdí úspěšnost léčby jeho zákonný zástupce čestným prohlášením. V případě pochybností o úspěšnosti léčby může škola žádat vyjádření ošetřujícího lékaře.


Pozn.: Je-li v textu použit termín žák, učitel, ředitel apod., myslí se tím zároveň i žákyně, učitelka, ředitelka apod.

Icon

Školní řád 2022/23
Stáhnout