Během školního roku jsme měli možnost (děti i rodiče) být aktivními účastníky besedy s panem Husovským, který navázal na projekt Zdravá výživa školákům.
Pan Husovský zvolil zábavnou formou vyprávění o našem těle, doplnil ukázkami na interaktivní tabuli.
Přinášíme jednotlivé články – části besedy -, jejichž autorem je přednášející Mgr. Richard Husovský (www.richardhusovsky.com).
Obsahy článků
- 1. článek
- Jak funguje moje tělo
- Kolik triliónů buněk máme?
- 2. článek
- Poznejte hlad a žízeň
- Poznejme hlad, i jak se vypíná
- Ale co žízeň?
- 3. článek
- Jak se tvoří zdravé návyky?
- Tři části tvorby návyků
- 4. článek
- Tři zdravé návyky pro děti i rodiče
- Začneme tím, čeho máme nejvíc
- Zelenina je dobrý kartáč na střeva
- Ovoce je nejzdravější
ČLÁNEK 1
JAK FUNGUJE MOJE TĚLO
V roce 2019 jsme se vrátili k tématu zdravého životního stylu a zdravé stravy. Navázali jsme tak na projekt Zdravá strava školáků a v přednáškách pro učitele i rodiče jsem načerpal důležité informace o aktuálním stavu, na jejichž základě jsem postavil přednášky pro děti.
Rád bych v této sérii článků přiblížil rodičům a dětem připomněl okruhy, o kterých jsme se na přednáškách učili.
Když chcete upoutat pozornost dětí, tak jim zkuste říct něco, co si doposud zatím nepředstavovaly.
KOLIK TRILIÓNŮ BUNĚK MÁME?
Jako například to, že naše tělo má 50 – 70 trilionů buněk a 2 tekutiny. Kolik nul má trilion? Osmnáct. Takže mozek je shluk buněk, sval, je také shluk buněk a játra také. Každý orgán, sval, nebo kost jsou shluky specializovaných buněk. Pak máme v těle ještě 2 tekutiny. Krev, která dopravuje do buněk živiny – té máme 5 litrů a přes 90 000 km cév a žil ji pohání srdíčko. A také lymfu, která má na starost odpad, a té máme 15 – 17 litrů, má rovněž svůj oběh, ale srdíčko nemá a pohybuje se díky našemu pohybu. Proto je sport důležitý!!!
Lymfou to však nekončí. Děti už také ví, že v těle mají emoce. Je moc hezké vidět děti, jak popisují a tváří se při strachu, hněvu, nebo smutku. Ony to zároveň i prožívajíJ. Ale je tam samozřejmě i radost a také bolest, nebo hlad, a žízeň.
Dále jsme si s dětmi připomněli, že naše tělo má i myšlení. Při jednom cvičení, kterého cílem bylo odhalit, kde se myšlení nachází, si děti přišly na to, že to není vždy jenom v hlavě. Zeptejte se jich, kterým směrem ukazovali, když si představovaly koťátko na louce.
Nakonec jsme si řekli i o posledním článku těla, o vůli. Ta je dětmi zatím nejméně vnímána. Nebojte, není to tím, že by ji neměly, ale spíš tím, že vůle a volní schopnosti se podle posledních psychologických výzkumů začínají u dítěte formovat až kolem 14. roku.
Když jsme si prošly všechny části těla, děti už si snadněji dokázaly představit dva důležité procesy v těle – hlad a žízeň. O nich vám napíšeme v dalším článku.
ČLÁNEK 2
JAK FUNGUJE MOJE TĚLO – POZNEJTE HLAD A ŽÍZEŇ
První větší zastávkou na cestě k pochopení, jak funguje naše tělo, byl hlad. Tuhle emoci znalo hodně dětí, ale také hodně si ji pletlo s chutí. Proto jsme si vysvětlili, že hlad příroda nenechala úplně na nás a raději se rozhodla, že tuto důležitou část bude řídit sama, bez našeho vědomí.
A používá k tomu hormony. To jsou takové sms-ky, nebo někdy i emaily, které se buňkám rozesílají na pokyn pana ředitele – mozku. Hormony buňkám oznamují, co se bude dít. A tělo opravdu má i takové sms-ky, které „zapínají“ a „vypínají“ hlad.
POZNEJME HLAD, I JAK SE VYPÍNÁ
Vysvětlili jsme si, že pro „vypnutí“ hladu a navození pocitu sytosti jsou důležité dva parametry jídla. Prvním jsou živiny a druhým je objem. O živinách nikdo nepochyboval a tak jsme si logicky dovodili, že když se lidský žaludek vyvíjel statisíce let a jeho objem je u dospělého člověka v rozmezí 0,8 – 1,2 litru, takže by tomu měl odpovídat i objem jídla.
Všichni měli zkušenosti, že nevypnutý hlad se projevuje hlavně po obědě, kdy máme „jenom chuť na něco malého sladkého“. Tyto dva jednoduché parametry sledují naši kontroloři v žaludku a 35 – 40 minut poté, co jsme se najedli, posílají z žaludku e-mail panu řediteli do mozku, s informacemi o tom, co jsme snědli a kolik jsme toho snědli.
A když si to pan ředitel přečte a uvidí, že jsme snědli dostatečný objem a naše jídlo mělo i potřebné živiny, tak zmáčkne tlačítko „VYPNOUT HLAD“ a další 4 hodiny si na jídlo vůbec nevzpomeneme. Může se však stát, že naše jídlo nebude mít dostatečný objem, nebo dostatečné živiny a v tom případě se pan ředitel, mozek, tlačítka „VYPNOUT HLAD“ ani nedotkne. Tuto situaci všichni dobře známe. Chuť na sladké. Ano to je nevypnutý hlad.
ALE CO ŽÍZEŇ?
S žízní je to malinko jiné. Vzhledem k tomu, že život vznikl ve vodě a všichni živočichové se vyvinuly z těch vodních, tak se naše těla skládají z více než 60 % z vody. Takže každý z nás je takové malé akvárko. A ti, kteří doma akvárko mají, nám potvrdili, že proto, aby akvárko nezasmrádlo, do něj potřebují pravidelně doplňovat čistou vodu. Ano, slyšeli jste dobře, čistou vodu.
Takže ne kolu, čaj, perlivou vodu, polévku, vodu se sirupem, ale čistou vodu. Jinak prý z akvárka leze takový smrad, že až. A podobně je to i s našim tělem. Voda, která už je v těle, tak je už „obsazená“, už v ní něco je rozpuštěno, a proto naše tělo, akvárko, potřebuje pravidelně doplňovat čistou vodu, do které může naložit živiny a dopravit je k buňkám, nebo do ní mohou buňky vysypat koš se svými odpadky a dopravit je k ledvinám pro vyloučení z těla. A 70 trilionů košů potřebuje pravidelný přísun vody.
A kolik bychom té vody měli vypít denně? Naše akvárko potřebuje denně optimální objem, který je roven 30 mililitrům na kilogram váhy. Takže když někdo váží 50 kilogramů, tak jeho denní optimum je 50 krát 30, což je 1500 mililitrů a některé děti už umí převádět z mililitrů na litry, takže ví, že je to 1,5 litru vody. Samozřejmě, že by se tohle množství nemělo vypít najednou. Řekli jsme si, že voda se netráví, ale rovnou absorbuje do krevního oběhu a z něj se může dostat buď k buňkám, a nebo k ledvinám.
Ale jak buňky, tak i ledviny mají svoji kapacitu a pokud se překročí, tak se voda, začne hromadit v krevním oběhu a zvyšovat tím krevní tlak. Jakmile se krevní tlak zvýší na pro tělo nebezpečnou úroveň a doví se o tom pan ředitel, mozek, který ihned zatelefonuje ledvinám, aby snížily krevní tlak. Ledviny to umí snížit tím, že odfiltrují vodu z krevního oběhu a vypustí ji z těla ven.
A jak si tyto informace zavést do života? O tom, jak se tvoří návyky, si řekneme příště.
ČLÁNEK 3
JAK FUNGUJE MOJE TĚLO – JAK SE TVOŘÍ ZDRAVÉ NÁVYKY?
Když se chceme bavit o něčem, co nám bude přinášet trvalé výsledky, nesmíme opomenout návyky.
Proč bychom si měli vytvořit zdravé návyky? Víte, kolikrát byste navštívili zubaře, kdybyste si z čištění zubů nevytvořili v mládí návyk? Kolik by vás stály ročně opravy zubů a kolik bolesti a nepříjemností byste s tím měli? Když máme vytvořený jakýkoli návyk, tak ho děláme automaticky.
Když jej někdy neuděláme, tak čelíme negativním emocím, stejně jako v případech, když si ráno zapomeneme vyčistit zuby. Nejenom dospělí, ale i děti mají hodně nabitý život. Učení, kroužky a jiné mimoškolní aktivity a do toho sociální sítě a jiné rušivé faktory. Při takovém návalu informací, kdy hodně krát zapomínáme úplně na sebe, jsou zdravé návyky bezpečným řešením, které pomáhá vybudovat a udržet zdraví a vitalitu.
TŘI ČÁSTI TVORBY NÁVYKŮ
Ano, povídali jsme si o návycích. Jakých? To byste se divili, jaké mají děti návyky. Nakonec jsme se všichni shodli, že čištění zubů, sprchování a česání už mají děti jako své návyky osvojené. Zavzpomínali jsme si rovněž na to, jak nás rodiče učili si čistit zuby a díky tomu si i děti uvědomili, že takový návyk se tvoří postupně. Ano, začíná se novými znalostmi: Když si budeš čistit zoubky, tak je budeš mít zdravé a krásně bílé. Potřebuješ k tomu kartáček, pastu a čistou vodu. Dále děti přišly na to, že znalosti jim k návyku nestačí a proto se musely naučit i nové dovednosti.
Například vymačkávání pasty na kartáček a správné pohyby kartáčkem na zubech, nebo kloktání a vyplachování úst. Děti si uvědomily, že naučené dovednosti ještě museli pravidelně opakovat, aby se z nich vytvořil návyk. Ano, opakování je poslední fáze tvorby návyků. I děti si uvědomovaly, že své dovednosti v mytí zubů opakovali doma, na táboře, u babičky u kamarádů, nebo na dovolené. A tak si z čištění zubů vytvořili návyk. Stejným způsobem, jakým jsme si vytvořili návyky čištění zubů, sprchování a česání, bychom si měli vytvořit zdravé návyky prospěšné pro zdraví a vitalitu. A které to jsou?
O tom si řekneme příště.
ČLÁNEK 4
JAK FUNGUJE MOJE TĚLO – TŘI ZDRAVÉ NÁVYKY PRO DĚTI I RODIČE
V tomto posledním článku ze série JAK FUNGUJE MOJE TĚLO bych vám rád shrnul informace k návykům, o kterých jsme se učili v rámci našich přednášek.
ZAČNEME TÍM, ČEHO MÁME NEJVÍC
Pitný režim je nejdůležitější, protože se týká toho, čeho v těle máme nejvíc. Vody. Vody máme v našem tělE více než 60 %, a proto je důležité, abychom ji v tom našem akvárku pravidelně doplňovali. Když jsme s dětmi zkoumali žízeň jako emoci, tak jsme si řekli, že bychom denně měli vypít optimálně 30 mililitrů na kilogram váhy.
Co jsme si ale nevysvětlili, bylo, kdy by se správně mělo pít. Připomněli jsme si, že voda se netráví, ale absorbuje, a proto je vhodné se napít 20 – 30 minut před jídlem. Kolik? Ideálně, abychom si to nemuseli donekonečna pamatovat, tak jednu šestinu našeho denního limitu. Kdyby například náš denní limit byl 1,8 litru, tak když to vydělíme šesti, tak se dostaneme k výsledku 0,3 l, což jsou 3 decilitry. Takže bychom před každým jídlem vypily 3 dl čisté vody. Vysvětlili jsme si, že během jídla bychom pít nemuseli, protože k promíchání jídla nám slouží hlavně sliny, kterých tělo denně vyrobí až 1,5 – 2 litry.
Trávení jídla v žaludku je chemická reakce, a proto raději necháme žaludek trávit, aniž bychom mu to nějak naředili. Tento proces trávení zdravého jídla trvá v žaludku tak cca 120 minut a poté se trávená strava přesouvá dál do tenkého střeva, kde proces trávení pokračuje. Po těch dvou hodinách se můžeme zase napít. Když se naučíme pít třikrát denně 20 – 30 minut před jídlem a třikrát denně 2 hodiny po jídle – vždy 1/6 našeho denního limitu, tak pitný režim můžeme mít vždy pod kontrolou. Akorát, stejně jako tenkrát s čištěním zubů, to potřebujeme opakovat, opakovat, opakovat. Doma, u babičky, na táboře, srazu, nebo školním výletu.
Jakmile si osvojíme návyk pitného režimu, tak si můžeme začít tvoři další návyk.
ZELENINA JE DOBRÝ KARTÁČ NA STŘEVA
Děti se naučily, že zelenina obsahuje vlákninu, a ta je dobrým kartáčem, který vyčistí střeva od lepivých zbytků pečiva, příloh, mléka a mléčných výrobků, takže potřebné znalosti už mají. Rovněž je důležitá pro dotvoření objemu našeho jídla, aby se nám vypnul hlad. Proto je její místo v jídelníčku zdravého člověka nezastupitelné. Jako u všech návyků, i tady se potřebujeme naučit dovednosti, které se k pravidelné konzumaci zeleniny vážou.
Dovednosti by se však měli začít učit spíš rodiče, protože nakupování čerstvé zeleniny, její čištění, krájení, příprava, vaření i skladování, to jsou úkoly spíš pro ně. Až v dospělosti budou tyto dovednosti dětmi postupně zaváděny do života. Důležité jsou i nové recepty, kterými si obnovíte jídelníček.
Tyto dovednosti jsou důležité, protože na nich záleží, jestli se děti naučí pravidelně konzumovat dostatečné množství zeleniny. A stejně jako v případě pitného režimu, nebo čištění zubů …opakovat, opakovat, opakovat.
OVOCE JE NEJZDRAVĚJŠÍ
A posledním návykem je pravidelná konzumace ovoce. Ovoce je pro všechny děti něco tak přirozeného, že kdybyste viděli ty natěšené výraze tváře, které jásaly, když jsme si jmenovali jejich nejoblíbenější ovoce, tak byste jim hned koupili vaničku jahůdek, nebo borůvek. I tento návyk se tvoří stejně, jako ty předchozí. Začínáme znalostmi: Proč to máme dělat?
Děti už ví, že ovoce je nejlepším zdrojem benzínu pro svaly a tak, když jej hned po sportu doplní, tak druhý den nebudou mít chutě na nezdravé sladkosti. Také jejich svaly zregenerují a budou lépe připravené na další výkony a nejen ve sportu, ale i ve škole, protože mozek taky jezdí na cukr. A zase potřebujeme dovednosti: naučit se ovoce pravidelně kupovat, naučit se jak vypadá zralý ananas, nebo který meloun je sladký, a proč, a naučit se dětem ovoce připravovat, aby se to pro ně stalo samozřejmostí. A nejen po tréninku, ale také ke svačině. A pak staré známé opakovat, opakovat, opakovat.
A pro ty, co by se chtěli něco nového dovědět, tak určitě připravím ještě nějaké další přednášky.
Richard Husovský
