Stejně jako minulý rok, jsme se i letos vydali na závěrečný školní výlet. Letos jsme školu opustili na 3 dny, které byly zároveň těmi nejdelšími v roce. Na tomto výletě jsme oslavili vstup do horkého léta.
Jako místo našeho aktivního odpočinku jsme zvolili Cholín u Slapské přehrady.
Cestovali jsme autobusem ze Smíchovského nádraží a po cestě prokázali, že umíme být ohleduplní spolucestující. Na místě nás přivítali provozní areálu, ve kterém se nacházely naše chatky a penzion. Ve skupinách jsme se ubytovali a posilnili se obědem.
Po krátkém odpočinku jsme se vydali na první výšlap. Putovali jsme lesními cestami na vyhlídku nad Vltavou. Statečně jsme zdolali kopce a v teplém počasí nám rychle mizely zásoby tekutin. Naštěstí jsme stihli včas dojít do cíle, což byla vyhlášená místní pekárna v Křepenicích.
Nabídka kvalitních lokálních potravin byla skutečně bohatá a my jsme, po největším lákadle – zmrzlině, ochutnali i výborné koláčky a další farmářské produkty. Zahráli jsme si na schovku a sebrali síly. Pro cestu zpět do kempu jsme zvolili autobus.
Po návratu jsme zamířili na osvěžení do Vltavy. Vodní radovánky u břehu nás unavily jen částečně, zato nás náramně bavily!
Po zasloužené večeři jsme stihli krátký táborák a věnovali se volné zábavě. Jak jsme se záhy přesvědčili, všechno má své limity. I tak jsme si první den užili na maximum a těšili se, co přinese den následující.
Ten jsme zahájili rozcvičkou pod vedením pana učitele Fuksy. Po snídani jsme nafasovali jídlo na den a vydali se na několik kilometrů vzdálenou rozhlednu Veselý vrch. Odtamtud jsme se skutáleli do blízké Prostřední lhoty. Po cestě jsme studovali místní flóru a testovali svou odolnost. V obci naše kroky vedly nejprve na fotbalové hřiště, kde si kluci zahráli fotbal a děvčata si hrála se žabičkami, kterých tam bylo skutečně mnoho.
Po osvěžení U Ládi jsme se vydali prohlídnout expozici muzea v barokním špýcharu, založeném roku 1770 Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou, kde jsme se seznámili se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19.-20.stol. Na cestu zpět jsme opět zvolili autobus. Bylo nám značné horko a šetřili jsme síly na večerní koupání. Pan řidič autobusu nás všechny srovnal do latě, ale i tak jsme byli vzorní cestující.
Po vodních radovánkách stihli někteří ještě míčové hry – fotbal a tenis. Celá naše třída později zamířila do společenské místnosti, kde se nacházely hry jako kulečník, fotbálek, šipky, ping-pong a my si přidali ještě reprodukovanou hudbu. Na závěr se nám téměř podařilo rozdělit do týmů na program následujícího dne.
Co jsme nesladili večer, doladili jsme následující ráno, před hlavním programem – bojovou hrou v nedalekém TEPfactoru. Po vyklizení chatek a poslední snídani jsme poděkovali těm, kdo se o nás v kempu starali.
TEPfactor nás zaměstnal mentálně i fyzicky náročnými úkoly v týmech, které proti sobě soupeřily. Ti s největším počtem bodů odjížděli domů s pocitem vítězů.
Když se nad tím ale zamyslím, myslím, že vítězové jsme byli všichni.
Všichni jsme ze sebe vydali to nejlepší. Podpořili jsme se vzájemně, spolupracovali v týmech, vyzkoušeli si větší míru svobody a soběstačnosti. V náročném počasí jsme zdolali kilometry, převýšení a únavu. Připomněli jsme si mmj., že je třeba táhnout za jeden provaz a že v přírodě, u vody a s kamarády je nám prostě báječně. 🙂
Šárka Vinařová
https://www.rajce.idnes.cz/filosofska/album/2024-06-7a-na-vylete-v-choline
