Zábavná angličtina

16. února 2018 se třídy 1.A a 1.B přesunuly do hudebny. Čekali tu tři kluci – dospěláci, kteří si s námi přišli hrát. První hra měla několik úrovní. Potkávali jsme se v kruhu, dívali se do očí, zdravili se, ukláněli, podávali jsme si ruce a to nejen spolu, ale i s Nickem (USA), Gilbertem (Brazílie) a Adhamem (Libanon).

Zopakovali jsme si spoustu anglických slovíček a uvědomovali si, jaký způsob kontaktu je nám příjemný. Potom nám Gilberto ukázal, jak vyrobit obří masku obličeje. Zdálo se, že je to velice jednoduché, protože jemu vyrostla obří maska za minutku. Kluci nás rozdělili na tři skupiny. Každá skupinka si vybrala tři barvy a těmi zaplnila masky. Kluci nám ještě přidali další barvu. Každý ve skupině pracoval podle svého uvážení a zároveň své nápady musel podřídit skupině.

V poslední části jsme hráli veselou hru „kečup“, při které jsme si opakovali anglické názvy barev a zvířat. Zažili jsme zábavu a setkali se s báječnými lidmi, cizinci, kteří v České republice již nějaký čas žijí. Poznáváme, že nás znalosti jazyků spojují, ale že v mnohém si rozumíme i beze slov. Děkujeme jim i překladatelce Báře, která nás celý čas podporovala.


V pátek 16. 2. se děti z 1.A a 1. B účastnily lekce projektu „Cizinec našinec“.
Do školy přišel čtyřčlenný tým lektorů – tři příjemní muži plus jedna dívka.
Třída se přesunula vždy na dvě hodiny do hudebny, kde tři lektoři uváděli postupně různé aktivity a lektorka Bára pomáhala dětem s porozuměním.
Proč? Protože celý program probíhal v angličtině. Ano, i prvňáci zvládnou základně komunikovat v cizím jazyce. A vůbec nevadí, že si někdy musí pomáhat rukama, nohama.
Jak se říká:“Když se chce, všechno jde.

Cílem programu je, aby děti nenásilnou formou prožily, že dorozumět se navzájem může dát práci, ale když o to obě strany stojí, není nic, co by nám v tom mohlo zabránit. To je důležitá zkušenost, která je v dnešní době obzvláště aktuální. Děti si zahrály hry z oblasti osobnostně-sociální výchovy, zkusily si  skupinovou práci na obrovských plastických maskách i pohybové hry plné zábavy.
Pro některé to bylo snadné, pro jiné představovalo překlenutí jazykové bariéry náročnější úkol, ale zapojily se nakonec všechny děti a určitě se to většině i moc líbilo.

V pondělí si s paními učitelkami ještě celý zážitek připomenou a budou se těšit, že se třeba s lektory z projektu neviděly naposled.

Mgr. Monika Jirsáková