Naše škola má mnoho skvělých dětí, které získávají úspěchy v matematických, přírodovědných, dějepisných, jazykových i sportovních soutěžích a olympiádách. Již několik let doplňují jejich řady i mladí umělci, kteří se účastní recitačních přehlídek a literárních soutěží.
I letos absolvovalo okresní kolo recitační přehlídky Pražské poetické setkání pět našich recitátorek – 1.kategorie: Rozálie Kavinová a Lea Matějíčková ze 3. A, 2.kategorie – Vali Kavinová a Josefinka Hattlmannová z 5. B a 3. kategorie – Štěpánka Kitzlerová ze 7. B.
Tři z pěti dívek získaly speciální ocenění poroty – Lea, Rozárka a Valinka.
Další významnou akcí byl 11. ročník literární soutěže ArtBotič na téma „Sen, který žiji každý den“, kterou organizoval MÚ Prahy 2. My jsme se jí zúčastnili poprvé a našim malým autorům se podařilo ve velké konkurenci získat významná ocenění.
Předávání cen proběhlo v nádherném prostředí refektáře Emauzského kláštera. Celou akcí nás provázel herec a moderátor Slávek Boura.
- 🥇 1. místo ve své kategorii obsadili – Martin Valeš (próza) a Magdalenka Lálová (poezie).
- 🥈 2. místo – Karolínka Račáková (próza)
- 🥉 3. místo – Tobiáš Mrázek (próza)
Všichni jsou žáky 5. B.
Všem dětem blahopřejeme a děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy.
Květa Šrámková
https://filosofska.rajce.idnes.cz/2023-05-Uspechy-nasich-deti-na-recitacnich-prehlidkach-a-soutezich
„SEN, KTERÝM ŽIJI KAŽDÝ DEN“
Tunel do jiného světa
Dnes večer jsem byl hodně unavený, tak jsem si šel brzy lehnout. Už jsem asi nějakou dobu spal, když jsem se najednou leknutím probudil. Měl jsem pocit, že mi hrozí nějaké nebezpečí a bylo jasné, že musím velmi rychle utíkat pryč. Cítil jsem strach, a proto jsem stále jen běžel a běžel.
Vtom jsem ucítil, že mě něco neznámého silně táhne ke zlatému paprsku, který svítil kdesi v dálce. Když jsem k němu konečně doběhl, uviděl jsem, že to světlo vychází z poměrně veliké díry v zemi. Byla to studna.
Nějaká síla mě donutila vlézt dovnitř. Skočil jsem tam po hlavě a letěl obrovskou rychlostí za světlem. Už jsem se nebál. To světlo na konci tunelu bylo příjemné a uklidňující.
Náhle jsem jemně dopadl na zvláštní louku. Netuším proč, ale naprosto jasně jsem věděl, že je rok 2348. Žluté slunce zářilo nad mojí hlavou. Ale co je tohle? Vidím ještě jedno menší slunce. Kde to jsem? To bude asi nějaká neznámá planeta. Šel jsem krajinou a cítil jsem se opravdu zvláštně. Jdu, jdu, rozhlížím se kolem a najednou vidím starý, opuštěný dům. Řekl jsem si, že ho prozkoumám. Uvnitř bylo mnoho zaprášených věcí. Bylo znát, že tam už dlouho nikdo nebydlí.
Za domem se rozkládala veliká zahrada, plná nejrůznějších rostlin, které uvadaly a usychaly. Byla ohrazená vysokou kamennou zdí. Vylezl jsem na ni a uviděl podivnou krajinu. Stromy rostly korunami dolů, tráva měla červenou barvu a všude kolem poletovaly zvláštní bytosti, které měly čtyři oči, dlouhé končetiny, na zádech křídla a byly průsvitné. Vydávaly zvláštní zvuky a já jsem s údivem zjistil, že jim rozumím. Šel jsem mezi ně a slyšel, jak říkají, že už nemají žádné jídlo ani vodu, jejich planeta není vhodná pro život, a proto si hledají jinou, na kterou by přesídlily.
Najednou jsem si všiml vesmírné lodi, plné různých přístrojů. Vůdce přikazoval mimozemšťanům, aby se nalodili co nejdříve, protože musí odletět. Zjistil, že na planetě, která se jmenuje Země, se zatím dá žít, ale lidé si toho neváží a planetu svým chováním ničí. Znečišťují vodu, vzduch, půdu, ničí pralesy a vybíjejí zvířata. Jestli své chování nezlepší, život na Zemi brzy zanikne.
NE!! Takhle to přeci nemůže skončit! V tu chvíli jsem se s hrůzou probudil.
Rozhodl jsem se, že mým životním snem bude udělat pro záchranu Země všechno, co bude v mých silách. Doufám, že se ke mně přidá většina lidí a naše planeta bude ve vesmíru déle než do roku 2348.
Autor: Martin Valeš
1. kategorie / 11 let
„SEN, KTERÝM ŽIJI KAŽDÝ DEN“
Nikdy nevěřila jsem,
že naše rodina se dočká tátovy věty
BUDE KOČKA!
Nikdy nevěřila jsem,
že pro kotě si pojedem.
Už tři roky je tu s náma
tahle mourovatá kočičí dáma.
Brzy už to bude rok,
co je ze mě totální kočičí cvok.
A tak si žiju každý den
ÚŽASNÝ KOČIČÍ SEN.
Autorka: Magdalena Lálová
1. kategorie / 11 let
