Jednoho krásného letního dne jsme se s celou naší třídou vydali na divadelní představení s názvem „Co zpívá ptáček“. Na začátku jsme se dozvěděli, že toto představení patří do 21. ročníku světoznámého romského festivalu Khamoro.
Představení bylo o pětici Romů, kteří putují na trh a kteří se hádají o to, co zpívá ptáček v koruně stromu. Kovář tvrdil, že slyší: „Měchy, kleště, kladivo! Měchy, kleště, kladivo!“ Jeho žena však slyšela: „Nůž, mísa a hrnec! Nůž, mísa a hrnec!“ Kněz pro změnu slyšel: „Choďte v neděli do kostela! Choďte v neděli do kostela!“ Potulný muzikant s dcerou zas slyšeli něco svého, a tak se všichni hádali. My jsme jim v tom hádání pomáhali – kluci kovářovi a holky jeho ženě. Pomáhali jsme tak vydatně, že jsme z toho měli pak všichni vyřvané hlasivky, hlavně náš spolužák Maty. Pak se nás pán, který to celé uváděl, zeptal, kdo měl vlastně pravdu. Kluci samozřejmě řekli, že pravdu měl kovář, ale my holky jsme si stály na svém, že pravdu měla jeho žena. Ale pán řekl: „Kdo má opravdu tu pravdu? – Nikdo! Nikdo nerozumí ptáčkům, ale každý má kousek té své pravdy.“
Představení a následná krátká přednáška o romské literatuře se všem moc líbily, přestože jsme možná byli někteří na začátku trochu skeptičtí. Na úplném konci jsme dělali interview pro rozhlas a mohli si prohlédnout knížky v romském jazyce.
A zajímavost na konec – věděli jste, že romské pohádky vlastně ani nebyly pro děti, nýbrž pro dospělé? Tak a teď to víte.
Za třídu 6. D napsala
Karolína Čmil
